Betaxolol PMCS 20 mg

Základní informace

Složení

Betaxololi hydrochloridum 20 mg v 1 tabletě

Farmakoterapeutická skupina

Beta-blokátory, selektivní (ATC kód: C07AB05)

Indikace

Arteriální hypertenze; ICHS: stabilní námahová angina pectoris.

Charakteristika

Betaxolol je vysoce kardioselektivní beta-blokátor adrenergních receptorů bez vnitřní sympatomimetické aktivity (ISA). Má účinky antihypertenzní, negativně inotropní a negativně chronotropní. Betaxolol se po perorální aplikaci dobře vstřebává s biologickou dostupností přibližně 85 %. Biotransformuje se z 85–90 % v játrech a 10–15 % se vylučuje v nezměněné podobě. Betaxolol je vylučován převážně ledvinami, částečně též žlučí. Biologický poločas je 16–20 hodin.

Léková forma

Tablety

Více informací

Dávkování a způsob podání

Léčbu zahajujeme 10 mg betaxololu v jedné, nejlépe ranní dávce. Pokud účinek není dostatečný, dávka může být zvýšena na 20 mg 1× denně. U stabilní námahové anginy pectoris je možno v některých případech zvýšit denní dávku až na 40 mg. U pacientů s těžkým postižením ledvin (clearance kreatininu pod 20 ml/min) a u pacientů podstupujících dialýzu by neměla být překročena denní dávka 10 mg. Tablety se užívají ráno nalačno nebo při jídle, s dostatečným množstvím tekutiny.

Kontraindikace

Hypersenzitivita na betaxolol nebo na kteroukoli pomocnou látku, dekompenzované srdeční selhání, kardiogenní šok, AV blok 2. a 3. st., syndrom chorého sinu, těžký sinoatriální blok, bradykardie, hypotenze, těžká forma bronchiálního astmatu a CHOPN, neléčený feochromocytom, Raynaudův syndrom těžkého stupně, závažná forma ICHDK, Prinzmetalova angina pectoris (v čisté formě a s monoterapií), metabolická acidóza, anafylaktická reakce v anamnéze, kombinace s floktafeninem, sultopridem nebo s inhibitory MAO (kromě inhibitorů MAO-B). V graviditě a laktaci by přípravek neměl být užíván.

Interakce

Při kombinaci s antagonisty kalcia typu verapamilu nebo diltiazemu či některými antiarytmiky se může objevit bradykardie a snížení kontraktility. Současné užívání s centrálně působícími antihypertenzivy (klonidin, methyldopa, moxonidin, rilmenidin) může vést ke snížení srdeční frekvence. Při kombinaci s antagonisty kalcia dihydropyridinového typu (např. nifedipin) může dojít k hypotenzi. Digitalisové glykosidy mohou vyvolat zpoždění převodu srdečního vzruchu a tím snížení srdeční frekvence.

Nežádoucí účinky

Závratě, bolesti hlavy, pocit chladu v končetinách, parestezie, hypotenze, bradykardie, průjem, nauzea, bolesti břicha, deprese, poruchy spánku, impotence, vypadávání vlasů, kožní alergické reakce.

Upozornění

U diabetiků může betaxolol zastřít příznaky hypoglykemie (tachykardie, palpitace, pocení). Před operačním výkonem v celkové anestezii nutno informovat anesteziologa o léčbě betaxololem. Léčbu betaxololem je třeba ukončit postupným snižováním dávky.